„Nemohla byste si se mnou vyměnit místo? Chci jet vedle své dvanáctileté dcery,“ poprosila ji tiše..

Alena jede nočním vlakem z Prahy do Mělníka za nemocnou tetou Laurou. 🚆 Když ji unavenou cestou požádá cizí žena, zda by si nevyměnily místo, aby mohla zůstat vedle své dvanáctileté dcery, Alena souhlasí a přejde do jiného kupé. Tam ji čeká člověk, kterého patnáct let neviděla — její první láska Karel. Nejdřív mluví opatrně, skoro jako dva cizí lidé. Pak ale přijde řeč na dávný rozchod a na dopisy, které každý z nich považoval za definitivní. ✉️ Jedna fotografie v Karlově telefonu začne rozebírat verzi minulosti, se kterou oba celé roky žili, a cesta do Mělníka dostane úplně jiný význam. 🌙 Co byste udělali vy, kdybyste po letech zjistili, že vztah možná skončil kvůli něčemu, co jste nikdy neřekli ani nenapsali? ❤️