Konečně jsem tě našel

Tak dlouho jsem tě hledal, aniž bych věděl, kde jsi. A dneska už vím, že všechno mělo svůj čas... Tolik nocí jsem usínal sám, s otázkou, jestli tě někdy potkám. Tolik cest mě vedlo jen tmou, než osud spojil mě s tebou. Už nevěřil jsem na zázraky, jen počítal dny a mraky. Pak přišel úsměv, pohled tvůj, a já věděl, že jsem konečně svůj. A najednou svět má jiný směr, s tebou už v lásku zase věřím. Všechno, co bolelo, odchází, když tvoje ruka mou nachází. Konečně jsem tě našel, lásko má, po tolika letech už nejsi jen sen. Jsi moje slunce, co ve tmě hřálo, jsi všechno, co srdce si přálo. Konečně tě držím v náručí, ať celý svět se klidně otočí. Já nechci víc než s tebou být, po tvém boku navždy žít. Když ráno oči otevřu, tvůj úsměv v srdci obejmu. A každý den, co přijde k nám, už vím, že na něj nejsem sám. Nechci ti slíbit hvězdy z nebe, jen že tu budu vždycky pro tebe. A když se někdy ztratí smích, budu tvým světlem v nocích zlých. Konečně jsem tě našel, lásko má, po tolika letech už nejsi jen sen. Jsi moje slunce, co ve tmě hřálo, jsi všechno, co srdce si přálo. Konečně tě držím v náručí, ať celý svět se klidně otočí. Já nechci víc než s tebou být, po tvém boku navždy žít. Kdybych měl znovu projít tmou, šel bych tou cestou za tebou. Protože každá slza, každý pád, stály za to, že tě smím milovat. Konečně jsem tě našel, lásko má, teď už vím, co znamená milovat. A jestli čas nám jednou zpomalí, má láska k tobě se neztratí. Tak dlouho jsem tě hledal... A teď už tě nepustím. Miluju tě...