Michal Viewegh - Nestěžuji si. Nějak bylo, nějak bude.

V šedesáti letech vydal svůj životopis: Děravé paměti - Šedesát báječných let pod psa. Vyšlo to na 230 stran. Je to hodně nebo málo? Přijde mi, že Michal Viewegh se mnohokrát vydal veřejnosti všanc bez toho, že by se dělal lepší. Proto se umí pochválit, pochlubit, vytahovat i přiznat k něčemu, co sice mnozí děláme taky, ale tajíme to, stydíme se. Jsem rád za naše setkání a vážím si toho, že i při rozhovoru jsem cítil upřímnost a (mnohdy sebezničující) otevřenost. Bylo to bezva setkání. A teď jsem na tahu já, abych sebral sílu a dočetl Biomanželku. Román, který tvrdě ukazuje jednoduchost nás chlapů, rafinovanost ženských, když se rozhodnou...a snadnou manipulativnost těch, kteří jsou nerozhodní... Vážení diváci, pokud budete chtít, můžete nám poslat dobrovolný dar zde: www.patreon.com/petrhorky anebo zde: 1035355738/6100. 00:00 O románu Biomanželka. 03:16 Jak si vybíráte náměty? 05:24 Jak důležitý je správný hrdina? 06:59 Kamarádství s Jardou Duškem. 07:57 Navždy zůstanu ukřivděný. 10:34 Píšete poctivě, upřímně. 13:25 Proč vás někteří lidi nemají rádi? 17:37 Děravé paměti - život na 110 stranách. 24:20 Prasklou aortu přežije 1 z 10. 26:23 Vyhýbáte se vědomě filosofování v knihách? 30:14 Neposunula vás žánrově iniciace smrtí? 35:54 Proč jste si nenačetl audioknihu sám? 37:08 Co má obsahovat dobrá povídka? 41:43 Jaké knížky byste doporučil? 47:06 Jako vaši knihu by si měl někdo přečíst jako první?