Šílená biologie chobotnice

Jak může příbuzný hlemýždě přemýšlet jako pes? Chobotnice nemá jedinou kost, má tři srdce a modrou krev a dvě třetiny jejích neuronů nesídlí v hlavě, ale v osmi chapadlech, která sama ochutnávají a rozhodují. Mění barvu sto sedmdesátkrát za hodinu, i když barvy nejspíš vůbec nevidí. V tomto dokumentu odhalíme, jak chobotnice přišla o schránku a proč ji to málem stálo existenci. Ukážeme, jak její kůže reaguje na světlo i odříznutá od těla, jak mimická chobotnice z Indonésie napodobuje jedovaté hady a ryby a proč jed chobotnice kroužkované nemá protijed. Uvidíte chobotnici, která si nosí kokosové skořápky jako přenosný úkryt, chobotnici Otto, která v Německu záměrně zkratovala osvětlení akvária, i útěk chobotnice Inky na Novém Zélandu odtokovou trubkou rovnou do moře. A dozvíte se, proč jedna samice v hlubinách u Kalifornie hlídala vajíčka padesát tři měsíců. Čím déle chobotnici zkoumáme, tím jasnější je, že tohle není příběh o mimozemšťanovi. Je to příběh o vzdálené příbuzné, která se před šesti sty miliony let vydala jinou cestou a přesto dospěla k mysli. A o tom, že inteligence může vypadat úplně jinak, než jsme si kdy představovali. #chobotnice #oceán #hlubiny #dokument #záhady