V roce 1986 hajný našel v tajze strašáka v jeho vaťáku… V kapse byl jeho pas vydaný v roce 1994!

Září 1986, Irkutská oblast, Kamennobrodské lesnictví. Hajný Fjodor Illarionovič Šadrin s mladým praktikantem Kosťou, který fotografuje všechno svým Zenitem, měří staré bory kolem Verchních Luhů, vesnice vystěhované v roce 1971 jako neperspektivní. Hajný se tam narodil. Jeho matka z Luhů odejít nechtěla a v říjnu 1971 se vrátila vykopat brambory a zmizela; na plotě zůstal jen její šátek. Nejdřív je na lesní cestě cítit pálená bramborová nať a v blátě je stopa kolečka a malých ženských gumáků. Pak, dvanáctého září, najde Šadrin na místě matčina domu okopanou zahradu s kvetoucími bramborami. Uprostřed stojí strašák obličejem k cestě, ve vaťáku se stejnou záplatou a stejným propáleným cípem, jaký visí na kordonu. V náprsní kapse leží sovětský pas s jeho jménem a s fotografií šedivého muže. Vydán dvanáctého září 1994. Kapitán milice zjistí, že taková série pasů neexistuje. Starý poslední obyvatel Luhů vysloví pravidla: když tě ze zahrady zavolají k večeři, neodpovídej; strašák stojí vždy čelem k tomu, na koho se čeká; co bylo v jeho kapse, už je tvoje. Pas spálený v kamnech je ráno zpátky v kapse. Na kůlu plotu se Pravda změní v okresní noviny z roku 1994, praktikant na laně přejde plot na sedm vteřin a uvidí vesnici celou, se střechami a kouřem z komínů. Pak jednou v noci hajný matce odpoví. A strašák začne každou noc stát o kus blíž ke kordonu. #tajga #SSSR #hajný #mystika #archivníhoror #strašidelnépříběhy #příběhynanoc Příběh je uměleckým dílem v žánru mystiky a archivního hororu; postavy, dokumenty, místa i události jsou smyšlené.