Nové Dvory kostel sv. Anny |Středočeský kraj - okres Kutná Hora| 16:9 4K dolby vision

Kostel sv. Anny v obci Nové Dvory, která se nachází nedaleko Kutné Hory. Počátky výstavby dominikánského kláštera a kostela sv. Anny V roce 1679 zpustlé panství koupil Bernard Věžník, zemský soudce a hejtman čáslavského kraje působící v císařských službách, za což byl povýšen do hraběcího stavu. Nový hrabě přestavěl zámek v ranně barokním stylu a současně rozsáhle kultivoval přímé okolí zámku. Nechal zde vybudovat skleníky, pavilon zvaný Saleta, vodotrysk, kašnu a vodní nádrž ve tvaru půlměsíce sloužící jako vodojem, Věžník kultivoval i okolní krajinu. V roce 1686 si zámek zvolil za své nové sídlo a centrum panství. V roce 1722 bylo panství prodáno hraběti Františku Antonínovi Pachtovi z Rájova (ovšem bez kostela sv. Anny a tehdy rozestavěného kláštera). V roce 1764 kupuje panství Jan Karel Chotek, zámek přestavuje a barokní zahrady účelně kultivuje za účelem rozšíření orné půdy. Architektonické a umělecké prvky kostela V historii kostela sv. Anny a přilehlého kláštera je nejdůležitější osobou hrabě Věžník a jeho žena Barbora. Věžníkova péče o panství v 17. století měla totiž mít i silný duchovní rozměr v podobě vybudování dominikánského kláštera s kostelem sv. Anny na opačném konci zámeckých zahrad. Výstavba kostela byla započata v roce 1695, stavitelem kostela se na základě projektu od neznámého autora (mohl jím být Jean Baptist Mathey) stává kutnohorský měšťan Giovanni Battista Spinetti di Angelo. V roce 1696 byl kostel dostaven, jak dokládá chronogram nad hlavním vchodem kostela. Se stavbou kláštera pro původně 12 řeholníků se začalo až v roce 1720. Kostel sv. Anny byl vysvěcen v roce 1722, to už ale zcela jistě několik let sloužil svému účelu, neboť se zde konaly sňatky i pohřby členů rodiny Věžníků. Celý klášter byl dostavěn v roce 1727. Objekt však jako původně zamýšlený dominikánský klášter nikdy nesloužil, byla zde pouze dominikánská rezidence, která měla tři členy pravidelně se vracející do svého pražského domovského kláštera u sv. Máří Magdalény. V roce 1784 v období josefínských reforem byla rezidence přeměněna na školu a stala se majetkem obce. Z kostela sv. Anny se stává tzv. školní kostel, v roce 1789 se stává farním kostelem a z toho důvodu je i v letech 1800 – 1801 vystavěn větší kůr, kam byly později instalovány i varhany z dílny kutnohorského varhanáře Jana Tučka. V roce 1996 byl objekt kláštera prodán soukromému majiteli. Kostel sv. Anny je ve správě Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec. Kostel sv. Anny je hodnotná raně barokní stavba postavená na kruhovém půdorysu s půlkruhovým presbytářem a tvoří střední křídlo stavebního komplexu kláštera postaveného na půdorysu písmene E. Kostel má kupolovitou střechu zakončenou válcovou lucernou, v níž se nachází štuková výzdoba oblak se zlacenými paprsky a holubicí Ducha svatého. Interiér kostela je osmiboký, členěný na půdorys řeckého kříže vsazeného do okoseného čtverce. Zajímavá je bohatá štukatérská, sochařská i fresková výzdoba celého kostela. V nikách na stěnách lodi se nalézá štuková sochařská výzdoba čtyř světců – sv. Josefa, Dominika, Jáchyma a Floriána. Na stěnách hlavní lodi se dále nacházejí čtyři štukové medailony s freskovou malbou evangelistů (sv. Lukáše, Marka, Matouše a Jana) a obdobné štukové medailony zpodobňující alegorii živlů (voda, vzduch, oheň, země). Výjimečná je v interiéru i pavlačová zasklená oratoř sloužící pro samotnou hraběnku Věžníkovou a další vrchnost. V jejím středu jsou dva andělé nesoucí renesanční deskový obraz Příbuzenství Krista z počátku 16. století, jejímž autorem je pravděpodobně Matthias Grünewald. Hlavní oltář má tvar altánu na kruhovém půdorysu se dvěma etážemi a s předsunutou zděnou menzou, v nikách oltáře se nachází sošky dvanácti apoštolů. Dva bohaté boční oltáře (Všech svatých a sv. Jana Nepomuckého) jsou provedeny technikou stucco lustro (jedná se o kombinaci zelenošedého mramorování s imitací dřeva v tmavě hnědém odstínu). Z 1. poloviny 18. století pochází i barokní kazatelna, vstup na její řečniště je skryt za dekorativním táflováním v zadní části kazatelny. Ze stejného období jako kazatelna pochází i původní mramorový sloupový portál s erbem rodu Věžníků. Mezi okny v horní části lodi můžeme vidět hlavičky andílků putti, jedná se o přemalbu z 19. století, sondy prokázaly starší freskovou malbu krajiny, která se však zachovala pouze fragmentárně. V kryptě kostela sv. Anny, jejíž vstup se nachází ve středu hlavní lodi, jsou pohřbeni nejméně čtyři členové rodiny Věžníků (zakladatel kostela Bernard, jeho manželka Barbora, jejich syn Romedius a dcera Eleonora) Zdroj: https://www.sedlec.info/anna/historie/