Capitolium / Santa Maria / Roma

Kapitolský pahorek (italsky Campidoglio, latinsky Mons Capitolinus), familiárně nazývaný jako Kapitol, je sice nejmenší, ale historicky nejvýznamnější z původních sedmi římských pahorků. V nejstarších dobách sloužil jako přirozená skalní pevnost. Na strmé severní straně se nacházela tzv. Tarpéjská skála, ze které byli shazováni zrádci Říma. V roce 509 př. n. l. zde byl vysvěcen nejposvátnější chrám starověkého Říma – Chrám Jupitera Nejlepšího a Největšího (Jupiter Optimus Maximus), kde sídlila kapitolská trojice božstev (Jupiter, Juno a Minerva). Končily zde všechny vítězné triumfální průvody vojevůdců a císařů, kteří přicházeli z Fora Romana vzdát díky nejvyššímu bohu. Po pádu Římské říše chrámy zchátraly. Ve 12. století se však pahorek stal sídlem městské samosprávy a vznikl zde první palác senátorů. Na schodech se odehrávaly klíčové politické události i krvavé exekuce (v roce 1354 zde byl zlynčován tribun lidu Cola di Rienzo). Na začátku 16. století byl Kapitol v tak zuboženém stavu, že se za něj papež Pavel III. styděl před návštěvou císaře Karla V. V roce 1536 pověřil papež Michelangela Buonarrotiho, aby navrhl kompletní modernizaci. Michelangelo otočil orientaci celého náměstí směrem k modernímu Vatikánu (původně směřovalo k antickému Foru Romanu). Navrhl slavné schodiště Cordonata, symetrické paláce, jedinečnou geometrickou dlažbu a doprostřed umístil jezdeckou sochu Marka Aurelia. Projekt byl dokončen až po jeho smrti. Paláce na náměstí se staly domovem Kapitolských muzeí (nejstarších veřejných muzeí na světě, založených roku 1734). V roce 1957 zde byly podepsány Římské smlouvy, které položily základy dnešní Evropské unie. Dnes v hlavním paláci sídlí starosta a radnice města Říma.