Lékař mu řekl: o tři týdny později by bylo pozdě | Miroslav Donutil

Pětatřicet let nevěděl, jestli ho vlastní tělo nechá dohrát představení do konce. Žádný lékař mu nikdy neřekl, co mu je. A on o tom mlčel — před diváky, před novináři i před většinou kolegů, kteří s ním každý večer stáli na jevišti. Tohle je celý příběh Miroslava Donutila. Ne ten z encyklopedie — ten skutečný. Je v něm přísný otec, přesvědčený komunista, který v srpnu šedesát osm vyhnal okupační vojáky z areálu soudu a zaplatil za to celou kariérou. Je v něm jedna známka z francouzštiny, která rozhodla o tom, že z něj nebude lesník ani novinář. Je v něm jediné písmeno, které kdosi jedné noci připsal na divadelní plakáty v Brně a připravil celý soubor o kus jména na dvacet let. Je v něm čtyřicet vteřin na jednom večírku, během kterých se rozhodlo o celém jeho dalším životě. Je v něm šest set večerů v kostýmu sluhy, který slouží dvěma pánům — a muž, který přesně totéž dělal celý život. A je v něm věta, kterou mu v pražské ordinaci řekli lékaři: kdybyste přišel o tři týdny později, bylo by pozdě. Na konci hledáme odpověď na otázku, kterou si nad ním kladou i lidé, co ho znají celý život. Proč mlčel? Odpovědi jsou čtyři a ta poslední neukazuje na nemoc. Ukazuje na dobu, ve které vyrostl. Celý příběh až do února dva tisíce dvacet šest, kdy se po deseti letech vrátil na jeviště Národního divadla. 00:00 Potlesk vestoje. A tajemství, o kterém nikdo nevěděl 04:08 Vypravěč, který o sobě nevyprávěl 04:48 Třebíč, dědeček vypravěč a talíř s veverkou 07:32 Přísný otec, komunista. A rybářský prut 09:17 Jedna známka z francouzštiny, která změnila všechno 11:54 Srpen šedesát osm: co otec udělal v areálu soudu 14:34 Osmnáct let a první výpadek. Tělo vypne 15:46 Jedno písmeno na plakátu: Husák na provázku 17:34 JAMU, Provázek a škola, kde se muselo umět všechno 20:25 Balada pro banditu a první velká filmová role 22:26 Anticharta: podpis, který soubor nedal 27:38 Čtyřicet vteřin, během kterých potkal Zuzanu 30:31 Otec, syn a nemoc, o které se mluvilo jen doma 34:15 Listopad osmdesát devět a návrat zakázaného slova 35:42 Praha, Národní divadlo a nejhorší zhoršení nemoci 37:54 Strýček Váňa: role, kterou nešlo předstírat 39:33 Devadesátá léta: Troník, Ulrich a Český lev 40:18 Pelíšky: když syn hraje vlastního otce 42:17 Truffaldino. Muž, který slouží dvěma pánům 44:19 Sám na židli: řemeslo, které nesnese jediný výpadek 46:54 Smrt otce a úlovek, který mu patří 48:22 Tři týdny. Věta, která rozhodla o všem 50:36 Dva tisíce jedenáct: nemoc, která nemá jméno 53:23 Odchod z Národního divadla a návrat domů 57:48 Šestistá repríza a derniéra 01:00:44 Ztráta, svatba a vnuk jménem Eliáš 01:02:35 Návrat po deseti letech a dárek od ředitele 01:04:24 Čtyři odpovědi na otázku, proč mlčel