339/ MIREK HOFMANN - SÁM JEN SÁM

hudba / text - Mirek Hoffmann Kytara mě tlačí jako závaží, jak se světem vláčím s rancem pod paží. Nikdo nechce vnímat žádnou píseň mou, tak courám se od města k městu se svou kytarou. Jen blues mi připomíná krásnou dobu prastarou. Rf.: - Sám jen sám, sám jen sám zpívám stromům, taky ptákům v oblacích. Sám jen sám, sám jen sám, sám poslední peníz v horký dlani obracím. Dám ho dám, rád ho dám, dám ho tomu, kdo se u mne na chvilinku zastaví. Dám ho dám, dám ho dám, dám ho tomu, kdo mý písni aspoň jedno ucho nastaví. Každej někam spěchá: byznys především, písnička ho nechá chladným jako stín. Za byznysem běhá v patách s mrtvicí, vytrácí se něha taky rande s kyticí ten, kdo nemiluje blues si plete stezku s dálnicí. Rf.: Sám jen sám, sám jen sám…