Edgar Allan POE.Jáma a kyvadlo#mluveneslovo #audio #maturita #poe2 #literature #audiobook #audioteka

Jáma a kyvadlo patří mezi nejznámější díla Edgara Allana Poa. Povídka vyšla v roce 1842. Děj se odehrává ve španělském městě Toledo a líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství. Záměrně zde není uvedeno jméno hlavního hrdiny. Povídka byla vícekrát umělecky ztvárněna. Příběh Člověk stojící před inkvizicí očekává svůj rozsudek. Ten zní: „Odsouzen k smrti“. Po těchto slovech omdlévá a probouzí se až v tmavé kobce, kde nic nevidí. Rozhodne se udělat průzkum cely. Nejdříve ji obejde dokola a napočítá 100 kroků. Pak se rozhodne přejít celu napříč. Po několika krocích ovšem zakopne. Zjistí, že jeho tělo leží na zemi, ale část obličeje má nad volným prostorem. Pod hlavou má hlubokou jámu, do které měl spadnout. Rychle pospíchá pryč zpět ke stěnám kobky a za chvíli usíná... Jáma a kyvadlo = studie efektního teroru. Úvodní pasáž o vypravěčově smrtelné úzkosti („Bylo mi zle, k smrti zle mi bylo z těch dlouhých muk“) navozuje pocity strachu, úzkosti člověka odsouzeného k brutální smrti... Jedná se ale o výpověď člověka přeživšího. V úvodu povídky nám je implicitně sděleno, že vypravěč tato muka přežil, ze slov „Spatřil jsem rty černě oděných soudců. Připadaly mi bílé – bělejší než list papíru, na kterém toto píši“. Nedostatek nadpřirozených prvků v povídce vyvolává hrůzu, místo děje je skutečné, nikoli smyšlené. „Realita“ příběhu je umocněna autorovým důrazem na pocit: kobka je tmavá, nevětraná a plná krys, vypravěč trpí žízní a hladem a kyvadlo s nabroušeným ostřím hrozí jeho rozkrájením. Vypravěč registruje pomalé klesání kyvadla a jeho „svištění“. „Jáma a kyvadlo“ může být považována za vážné převyprávění satirické autorovy povídky A Predicament. V tomto příběhu podobná kosa pomalu (a komicky) odděluje vypravěči hlavu. Tato akce je v povídce „Jáma a kyvadlo“ pozměněna: klesající kyvadlo se chystá proříznout vypravěči hruď. ... více osobně či rozbor online Obrázek vytvořen pomocí AI Čte Bořivoj Navrátil