Hodina lásky, 4. část

Hodina lásky Napsal Josef Topol Hrají: Ela - Lea Surovcová El - Zdeněk Polák Teti - Alena Michalová Režie: Josef Hošic Divadelní studio "V" zařadilo symbolicky v 1. májový den roku 2008 na svůj repertoár mrazivě poetickou jednoaktovku Josefa Topola Hodina lásky. Tato básnivá, snová a zdánlivě bezdějová hra, skrývající bohaté vnitřní dění i mučivou realitu, je na našich jevištích viděna velmi zřídka, zřejmě pro svůj krajně komplikovaný útvar. Reálný děj je přerušován návraty do minulosti nebo vstupy do budoucnosti, předěly jsou místy sotva znatelné, dějí se rychlostí myšlenky. Josef Topol nám v této hře, tak jako ve své mnohem známější a hranější Kočce na kolejích, pokládá otázku možnosti či nemožnosti "trvání" ve vztahu muže a ženy. Elovi a Ele zbývá náhle už jen jedna jediná hodina lásky! Všechny její sebezáchovné síly se burcují. V každé minutě a vteřině té hodiny se obnoví zápas o její život. On muž a Ona žena zadoufají, že se všechno může vrátit, obnovit, vstát z mrtvých všechno co bylo, a že se může naplnit všechno, co ještě mohlo přijít. V jedné hodině se v nich regeneruje síla k zápasu o sebe navzájem, o svou lásku. Pochopí, že umřou, nezachrání-li lásku. Že jen tak můžou přesáhnout tetičku Smrt, jež s nimi bydlí, a která za závěsem dávno ví své. Že budou mrtví, i kdyby žili dál...