Praha 1945: Poslední bitva SS po konci druhé světové války

Může válka oficiálně skončit, a přesto ještě několik dní pokračovat smrtícími boji? Bitva o Prahu v květnu 1945 ukazuje, jak kolaps Třetí říše neznamenal okamžitý konec na všech frontách. Zatímco kapitulace už byla podepsána, tisíce německých vojáků, zejména jednotky Waffen-SS, pokračovaly v boji ve snaze vyhnout se zajetí Rudou armádou, čímž proměnily město v chaotické dějiště ústupu, povstání a pouličních bojů. Uprostřed českého povstání, s více než 1 600 barikádami a desítkami tisíc povstalců, se německé síly snažily prorazit skrz rozdělené a nepřátelské město. Skupiny jako Kampfgruppe Wallenstein a prvky divize Das Reich postupovaly za intenzivních bojů, využívaly obrněnou techniku a přímou palbu k prolomení improvizovaných pozic. Zároveň postup sovětských vojsk a tlak partyzánů omezovaly možnosti ústupu, takže každý kilometr se měnil v boj o čas a přežití, zatímco tisíce vojáků se snažily dosáhnout americké linie. Rozuzlení přišlo u Slivice, kde byly poslední organizované síly sevřeny mezi Rudou armádou a nemožností vzdát se Američanům. Po závěrečném útoku s nasazením dělostřelectva a tanků se odpor zhroutil a tisíce vojáků byly zajaty, popraveny nebo odeslány do zajateckých táborů. Tento příběh odhaluje jeden z nejdrsnějších závěrů války v Evropě, kdy i po oficiální kapitulaci konflikt nadále určoval osudy těch, kteří zůstali uvězněni mezi dvěma světy.