Proč letectví dodnes nenašlo náhradu za letecký petrolej?

Proč letectví dodnes nenašlo náhradu za letecký petrolej? Magie ropy se vejde do dvou čísel: 43 megajoulů na kilogram a asi 35 na litr. Když se v roce 2026 zavřel Hormuzský průliv a petrolej zdražil zhruba na dvojnásobek, ukázalo se, čím by letectví za náhradu platilo, kdyby ropa přestala docházet na letiště: hmotností, objemem nádrží, ornou půdou, penězi, nebo rizikem. Sedm kandidátů na místo petroleje – a každý už letěl ve skutečném letadle. Prověřujeme je stejnými čtyřmi otázkami: energie na kilogram a na litr, cena, tankování, bezpečnost. Atomové letadlo: americký NB-36H i sovětský Tu-95LAL vynesly do vzduchu fungující reaktor. Syntetický petrolej Fischer–Tropsch z uhlí a první let dopravního proudového letadla na 100 % syntetického paliva Sasol. Biopalivo – od jednoho motoru ze čtyř na Boeingu 747 Virgin Atlantic po let Flight100 přes Atlantik na 100 % udržitelného leteckého paliva (SAF). Embraer Ipanema na líh nad brazilskými poli, baterie Solar Impulse 2, elektrické Pipistrel Velis Electro a Eviation Alice, kapalný vodík od evropského projektu Cryoplane po Airbus ZEROe, ZeroAvia a Universal Hydrogen. A poslední kandidát – e-palivo, petrolej z oxidu uhličitého, vody a elektřiny. Na konci dvě čísla: kolik udržitelného paliva se vyrobí v roce 2026 a kolik ho bude potřeba do roku 2050.