Eric Hebborn: falzátor, který oklamal muzea
Černá Pointa Dějin
0:00 / 0:00
Eric Hebborn: falzátor, který oklamal muzea
80 просмотров · 3 недели назад
Černá Pointa Dějin
8 подписчиков
80 просмотров · 3 недели назад
Eric Hebborn, britský padělatel starých mistrů, vyhrál roku 1959 Prix de Rome za kresbu. Jeho kresby pod vlastním jménem trh odmítl jako příliš podobné starým mistrům, ale pod jmény Mantegny, Piranesiho nebo Van Dycka je londýnský dům Colnaghi prodával jako pravé. Kolik jeho falz dnes visí v muzeích, neví nikdo.
Roku 1961 se vrátil do Londýna a restauroval pro obchodníky obrazy a kresby, což mu dalo přístup ke starému papíru. Kreslil na papíru z prázdných předsádek starých knih, inkoust míchal z duběnek a skalice a papír stáril čajem, žehličkou a rezavou vodou. První potvrzený padělek prodal v polovině šedesátých let za 400 liber, v sedmdesátých mu za list platili 200 až 2000 liber. V roce 1978 si Konrad Oberhuber všiml podobných tahů pera na Corotech a Piranesiích z různých sbírek, načež ho někteří obchodníci obvinili ze žárlivosti. Přiznal se roku 1984, roku 1991 vydal paměti Drawn to Trouble a roku 1996 zemřel v Římě po ráně do hlavy; případ zůstal nevyřešený.
Kapitoly:
00:00 Falzum z prázdné předsádky
00:49 Prix de Rome za kresbu
02:30 Chelmsford a Royal Academy
03:40 Papír proti světlu
05:15 Odvozené a akademické
08:03 Stejná kresba, jiné jméno
09:24 Restaurování a starý papír
11:30 Co říká potvrzení pravosti
13:47 Všechno na stole, chybí kupec
15:03 Čtyři sta liber za pastorální scénu
18:01 Kde se kupuje starý papír
19:53 Duběnky, skalice a trpělivost
22:50 Čaj, žehlička a rezavá voda
25:47 Provenience, kterou nikdo netestoval
28:00 Colnaghi, dům z roku 1760
30:55 Nepodepsal nic, připsali to jiní
32:11 Kolik bral on a kolik oni
34:14 Díra v katalogu jako zakázka
37:28 Pět set kreseb, možná tisíc
39:18 Prázdný rub, žádný seznam
41:07 Kdo platil za pochybnosti
44:03 Policisté, nebo prodavači
45:21 Padělky přišly hlavním vchodem
46:35 Sbírky, do kterých se dostal
48:52 Kartička ve skladu
52:09 Kurátor, který by musel podepsat
53:16 Cena za jméno, ne za kresbu
54:59 Thomas Hoving a špatný Corot
56:41 Styl, materiál, provenience najednou
57:51 Laboratoř odpoví na jinou otázku
1:00:40 Oberhuber si všimne stejného tahu
1:02:34 Brko se musí namáčet
1:05:41 Odborná žárlivost, řekli mu
1:07:34 Faktury vedou do Říma
1:09:31 Novinář v Římě a přiznání
1:12:22 Předvedl to v televizi
1:13:42 Drawn to Trouble, 1991
1:15:45 Sundat z výstavy není odepsat
1:17:50 The Art Forger's Handbook
1:20:41 Přiznal metodu, ne seznam
1:22:00 Prý se chystal jmenovat jména
1:23:59 Osmého ledna, ulice v Římě
1:26:35 Tři znalci, tři verdikty
1:27:48 Falešný Corot za 35 000 dolarů
1:29:46 Sto tisíc jako Raffael, tisíc jako Hebborn
1:30:52 Nikdo neví, které to jsou
1:32:59 K čemu je vlastně ověřování
Scény jsou ilustrované rekonstrukce, hlas je syntetický a všechna fakta jsou doložena ve zdrojích níže.
Hudba:
"Distorted reality" - zero-project (Jamendo, CC BY 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/)
"My Freedom" - Keffy Kay (Jamendo, CC BY 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/)
"Lament, Part 2" - Frozen Silence (Jamendo)
"The Life Countdown" - Paulo Kalazzi (Jamendo, CC BY 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/)
Zdroje:
Další četba: Eric Hebborn, Drawn to Trouble (1991); Eric Hebborn, The Art Forger's Handbook (1997); Laney Salisbury a Aly Sujo, Provenance (2009); Thomas Hoving, False Impressions (1996); Ronald D. Spencer, The Expert Versus the Object (2004); Noah Charney (ed.), Art Crime (2016)
#EricHebborn #padělatel #historie