Kletba Perchty - Bílá paní

Temná symfonie o věčném prokletí a neklidném duchu Perchty z Rožmberka. Tato metalová skladba vás zavede za hradní zdi Českého Krumlova, kde se mísí historie s legendou. Sledujte příběh ženy uvězněné mezi světy, jejíž osud určuje barva jejích rukavic. Od agresivních riffů až po mrazivý operní vokál, nechte se pohltit atmosférou jihočeské gotiky a kletbou, kterou nezlomil ani čas. Děkuji za poslech! ❤️🫶🥰 Pokud tě tahle píseň oslovila, podpoř mě: Klikni na 👍 Klikni na ODEBÍRAT a rozcinkej zvonilku 🔔 Každý z vás mi do tvoření vnáší hrozně moc světla a radosti. Děkuju, že tuhle cestu sdílíte se mnou! Autorský text: Z kamene zrozená, v neštěstí zakletá V komnatách Krumlova věčnost si vypletá Perchto, ty dcero lva, oběti tyrana V modlitbě zoufalé do tmy jsi vyhnána Jan Lichtenštejn ruku svou v pěst sevřel v nenávist V tvém srdci naděje zůstal jen suchý list. „Odpusť mi,“ šeptá on, když život vyhasíná „Nikdy!“ tvá odpověď – tvá jediná je vina. Bílá paní kráčí chodbou, kde stín se s tichem snoubí Zlatý klíč u pasu, tajemství z hloubi Když černé rukávy věstí jen zmar a pád Když bílé září, klidně můžeš spát Přízrak z rodu růží, v mlze ztracená Navěky nevinná, navěky vězněná! Zdi hradu mlčí o tvém tichém pláči V zahradách v noci tvé střevíce kráčí Hlídáš ty nejmenší, kolébky kolébáš Nad rodem Rožmberků stráž věčnou držíš, náš Osud je zapsán v barvě tvých rukavic Bez odpuštění už nezbude vůbec nic. Kletba je zámek, co nemá svůj klíč... Krev na tvých rukou, už odejdi pryč... Proklínám! Proklínám! Bílá paní kráčí chodbou, kde stín se s tichem snoubí Zlatý klíč u pasu, tajemství z hloubi Když černé rukávy věstí jen zmar a pád Když bílé září, klidně můžeš spát Přízrak z rodu růží, v mlze ztracená Navěky nevinná, navěky vězněná! Pětilistá růže uvadá... Ve stínech věží... Klid tvůj... v nedohlednu... leží... BÍLÁ RŮŽE! #BilaPani #SymphonicMetal #Metal #CzechMetal #GothicMetal #kneznaband #CeskýKrumlov