Zničená duše

[Intro] Ticho v domě, kde měl být klid něco se zlomí a nejde to vzít zpět dětský svět se rozpadá v mžik a nikdo nevidí ten vnitřní pád [Verse1] Byla ještě dítě, když jí vzal hlas vzal jí jistotu, rozbil její čas doma měl být bezpečný svět místo toho naučil ji bát se hned Z očí zmizel ten dětský jas v hlavě jen otázky: proč zrovna já zas zůstala sama v tom tichým křiku zamčená v sobě, bez jedinýho úniku [Verse2] Sedmnáct let a duše jak stín na povrchu klid, uvnitř jen splín každej dotek je varovnej signál že láska bolí a svět není normál Zrcadlo lže, když říká „jsi dost“ ona vidí jen vinu a vlastní zlost sebeúcta někde dávno spí a důvěra k lidem už neexistuje v ní [PreChorus] Každej krok je boj s minulostí každej den se pere s temnotou v kostí chce jen klid a normální dech ale minulost šeptá jí do všech vět [Chorus] Vzal jí dětství, vzal jí směr zanechal jizvy, co nejdou ven ale někde hluboko pořád je síla co říká: „ještě jsi neskončila“ A i když padá a ztrácí tvář v srdci má jiskru, co nejde vzít dál jednou zas najde svůj vlastní hlas a postaví život z těch rozbitých částí zas [Verse3] Roky jdou dál, ale stín jde s ní každej vztah končí dřív, než začíná snít když se někdo přiblíží blíž ona couvne zpátky, i když chce jít výš Neví, jak pustit někoho k sobě když minulost šeptá: „nevěř té době“ v hlavě má zdi, co nejdou zbourat a srdce, co bojí se znovu milovat [Verse4] Ale někde v ní pořád je hlas co říká, že život není jen trest a past že není jen to, co jí vzal ale i to, co v ní zůstalo dál Malý kroky, pomalu vstát učit se znova sama sebe mít rád není to rychlý, není to hned ale i zlomený srdce se může dát zpět [PreChorus] Každej den zkouší znova žít každej strach se učí pustit a jít minulost nezmizí, ale může slábnout a ona se učí znovu dýchat a vstát [Chorus] Vzal jí dětství, vzal jí směr zanechal jizvy, co nejdou ven ale někde hluboko pořád je síla co říká: „ještě jsi neskončila“ A i když padá a ztrácí tvář v srdci má jiskru, co nejde vzít dál jednou zas najde svůj vlastní hlas a postaví život z těch rozbitých částí zas [Bridge] A pak přijde někdo, kdo nespěchá dál kdo nebere, ale jen tiše stál kdo chápe ticho a nespěchá blíž jen drží prostor a říká „můžeš žít“ Poprvé cítí, že nemusí hrát že může být slabá a přestat se bát že není vina to, co se stalo a že její srdce nikdy nezhaslo [Verse5] Učí se věřit, i když to bolí učí se pustit, co svírá a rojí každej den malý vítězství má a poprvé v životě – věří, že to dá Minulost nezmizí, ale už nevládne už není tím, co ji pořád krade teď stojí pevně, i když se třese a ví, že její život má ještě směr [Chorus] Vzal jí dětství, vzal jí směr zanechal jizvy, co nejdou ven ale ona našla v sobě tu sílu co zvedla ji zpátky k vlastnímu cíli A i když stíny občas se vrátí už ví, že pravda ji neztratí teď má svůj hlas a vlastní tvář a skládá život zas, krok po kroku dál [Outro] Není to konec, ale nový začátek z bolesti roste její vlastní zázrak a i když svět jí kdysi všechno vzal teď už ví… že má právo žít dál