„Vypadni!“ křičela sestra, když nás máma vyhodila do bouře – pak moje rodina propadla panice!

Máma mě a mého tříletého syna vyhodila do bouřlivé noci. Sestra mi hodila k nohám kufr a křičela: "Seber si ty svoje bezcenné krámy a vypadni z mého domu!". Táta tam jen seděl a chladně na nás zíral jako na cizí lidi. Neprosil jsem ho. Věděla jsem, že jejich poklidný život brzy skončí. Druhý den ráno se moje rodina málem zbláznila! Táta mi pořád volal.