Když se můj syn oženil, neřekla jsem ani jemu, ani snaše, že dům je stále napsaný jen na mě. A brzy

Domov může člověk budovat desítky let — a přesto stačí pár týdnů, aby se v něm začal cítit jako host. 🏠 Karolína, sedmdesátiletá bývalá úřednice, otevře dveře synovi Ladislavovi a jeho novomanželce Květoslavě, aby jim pomohla začít společný život bez starostí o nájem. Jenže drobné změny v domě se brzy mění v tiché přepisování hranic. 🔑 Když se na návštěvu přidá Květoslavina matka Dagmar, Karolína si začne všímat šeptaných rozhovorů, přesouvaných věcí a stále samozřejmějších plánů, ve kterých pro ni zbývá čím dál méně místa. 📄💬 Má kvůli rodinnému klidu dál ustupovat, nebo riskovat vztah se synem a poprvé jasně říct, kam až mohou ostatní zajít? 🤍