Zapálení vatry v Čáslavi 2025

Čáslav – „Filipojakubská noc 2025“ byla v Čáslavi odstartována čarodějnickým průvodem od stínadel Matouše Ulického. Rej čarodějů a čarodějek pokračoval, jak už se stalo novodobou tradicí, až do areálu Národního zemědělského muzea. Tam si všichni užili skvělou hudbu, opékání špekáčků, pálení čarodějnice na hranici, stánků s dobrotami a mnoho dalších aktivit. Během večera zahráli a zazpívali Petra Černocká a kapela Divokej Bill revival. Překvapením byla talentovaná zpěvačka Marie Rezlerová s kapelou. Večerem již tradičně provázel oblíbený moderátor Michal Trnka. Kde se vlastně vzala tradice „pálení čarodějnic“? Ta sahá až ke Keltům, kteří svátek slavili mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Byl to svátek radostný, s kterým přicházelo teplejší období. Keltové v tento den zapalovali oheň, který pokládali za symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl vše ochránit a očistit. Podle pozdějších pověstí získávají čarodějnice a nejrůznější kouzelnice noc před svátkem svatého Filipa a Jakuba obrovskou moc. Prý přilétávají na košťatech na kopce, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály a kují nejrůznější pikle. Škodí dobytku, ničí potraviny a krmení, kravám odebírají mléko. Proto je nutné je upálit, alespoň tedy symbolicky jejich figuríny. Je zajímavé, že pálení ohňů o Filipojakubské noci v dnešní podobě vnímáme jako prastarou tradici. Ve skutečnosti tomu tak není. Zvyk se začal u nás šířit nejdříve v krajích s německy mluvícím obyvatelstvem až v polovině 19. století, později se rozšířil do českých lokalit. Původně se nazýval podle německého vzoru Valpuržina noc. Jméno je odvozeno od svaté Valburgy. To byla podle legend anglosaská princezna, dcera saského knížete svatého Richarda a neteř svatého Bonifáce. Filipojakubská se jí začalo říkat proto, že podle starého kalendáře slavili svátek prvního května svatí Filip a Jakub. Křesťanská církev si tímto svátkem připomínala den, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba. Podobný zvyk měli i Vikingové, kteří zapalovali po setmění ohně v naději, že zastraší zlé duchy, urychlí příchod jara a zajistí úrodnost polím a plodnost dobytku. Východněji od Česka se je zvykem zapalovat ohně spíše až o Svatojánské noci. Ta se váže ke svátku svatého Jana Křtitele připadajícího na 24. června. Není vůbec důležité, jestli tento magický rituál nazýváme pálením čarodějnic, ohňů či vater míru jako v nedávné minulosti, Filipojakubskou či Valpružinou nocí, jestli ji pojmenujeme Beltain jako staří Keltové, staroirsky Cétshamain či Parilia jako ve starověkém Římě, nebo dokonce Lag ba-omer, což je název, pod kterým tento svátek slaví v souladu s Talmudem Židé. Důležitější je užít si příchodu tepla a probouzející se přírody. A především sdílet blízkost příbuzných a přátel. A to se letos rozhodně povedlo! Není bez zajímavosti, že Čáslav se stává v nadsázce „městem mágů, čarodějů a čarodějek“. 18. dubna totiž na Nové scéně Dusíkova divadla pokřtil druhé pokračování fantasy trilogie Dustworld „čáslavský mág“ Adam Ficenec. Autor akci zahájil v černé kápi, zahalen umělou mlhou, v které prosvítaly jen plamínky svíček. Magická atmosféra Velkého pátku, umocněná povídáním o magii Prachu, se tak stala předzvěstí Filipojakubské noci. Poděkování za zorganizování akce patří městu Čáslav, Muzeu zemědělské techniky, organizacím Zálesák a Pionýr a všem dobrovolníkům, kteří nezištně přiložili ruku k dílu. Nezbývá, než se těšit na další Filipojakubskou noc! vh