Husaři zničili třikrát silnější armádu za 20 minut — a vlastní země jim nezaplatila | Kircholm 1605

Dvacátého sedmého září 1605 stálo na kopcích nad řekou Daugavou u Rigy téměř jedenáct tisíc švédských vojáků krále Karla IX. Proti nim na pláni necelé čtyři tisíce mužů polsko-litevského vojska, většinou husarů. Čtyři hodiny se nikdo nepohnul. Pak hejtman Jan Karol Chodkiewicz předstíral ústup, švédský král sestoupil z kopců a za dvacet minut jeho armáda přestala existovat. Bitva u Kircholmu patří k nejdrtivějším vítězstvím v dějinách evropské jízdy. A přesto Polsku nepřinesla téměř nic. V tomto videu z kanálu Nefiltrovaná historie vyprávíme celý příběh Kircholmu, od švédského vězení až po vyplenění Pražského hradu. Začneme na hradě Gripsholm, kde se v zajetí narodil budoucí polský a švédský král Zikmund III. Vasa. Uvidíte šíleného krále Erika XIV., volbu krále na poli u Varšavy, bitvu u Byczyny v tehdy českém Slezsku, korunovaci v Uppsale i to, jak Zikmundův strýc Karel Sudermanlandský vzal synovci švédskou korunu. Linköpingská krvavá lázeň roku 1600 rozpoutala válku o Livonsko, která trvala celé desetiletí. Druhá část patří hejtmanovi a jeho jízdě. Jan Karol Chodkiewicz, přísný litevský magnát, který studoval v Ingolstadtu a proslul železnou kázní, a polští husaři. Jak vypadalo jejich duté kopí dlouhé až šest metrů, proč se křídla v té době nosila spíš u sedla, kdo byli towarzysze a proč byla husarská služba tak drahá, že mohla šlechtice zruinovat. A proti nim švédská armáda podle nizozemského vzoru, pikenýři, mušketýři a jízda s pistolemi, která jezdila karakolu. Ve třetí a čtvrté části se přesuneme k Rize, bohatému hanzovnímu městu, které Švédové v srpnu 1605 oblehli. Chodkiewicz s necelými čtyřmi tisíci muži a s jezdci kuronského vévody Fridricha Kettlera vyrazil na pomoc. Uvidíte noční pochod švédské armády v dešti, rozestavení na kopcích nad Kircholmem, čtyřhodinové čekání, předstíraný ústup a úder husarů pravého křídla, který rozmetal švédskou jízdu a pak i pěchotu. Uslyšíte příběh Henrika Wredeho, který dal svému králi koně a sám zahynul, a dozvíte se, proč nejslavnější obraz bitvy, dílo vlámského malíře Pietera Snayerse objednané samotným králem Zikmundem, dnes visí na zámku ve francouzských Alpách. Poslední část je o ceně vítězství, které nikdo nezaplatil. Nezaplacení vojáci se zkonfederovali a vítězná armáda se rozpadla bez jediné prohrané bitvy. Přišel Zebrzydowského rokoš, bitva u Klušina, polská posádka v moskevském Kremlu a Chodkiewiczův marný pokus probít se k ní roku 1612. Švédský král Gustav Adolf se z porážek svého otce poučil, přestavěl armádu, roku 1621 dobyl Rigu a zamířil do třicetileté války. Švédové, kteří u Kircholmu prchali, pak obléhali Brno a roku 1648 vyplenili Pražský hrad i sbírky císaře Rudolfa II., který kdysi Polákům ke Kircholmu blahopřál. Zdroje: Robert I. Frost – The Northern Wars, 1558–1721; Michael Roberts – The Early Vasas: A History of Sweden, 1523–1611; Radosław Sikora – Kircholm 1605; Jerzy Teodorczyk – Bitwa pod Kircholmem 1605; Norman Davies – God's Playground: A History of Poland. Pokud vás baví dějiny bez příkras, přihlaste se k odběru kanálu Nefiltrovaná historie. Příště se podíváme o dvě stě let zpátky, na pole u Grunwaldu, kde předkové těchto jezdců stáli proti Řádu německých rytířů. A bojovali tam i Češi. A teď otázka pro vás: vyhrál Chodkiewicz u Kircholmu bitvu, ale prohrál válku? Nebo byla chyba jinde, ve Varšavě a na sejmu, který nechtěl platit? Napište nám svůj názor do komentářů. #Kircholm #husaři #Chodkiewicz #ZikmundIIIVasa #KarelIX #Švédsko #Polsko #Livonsko #NefiltrovanáHistorie