Vodník

Báseň Vodník od Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice Obluzena, polapena v ošemetné sítě, nemá žádné zde radosti leč tebe, mé dítě!“ „Co to zpíváš, ženo má? Nechci toho zpěvu! Tvoje píseň proklatá popouzí mne k hněvu. Nic nezpívej, ženo má, V těle žluč mi kyne: sic učiním rybou tebe jako mnohé jiné!“ — „Nehněvej se, nehněvej, Vodníku, můj muži! Neměj za zlé rozdrcené, zahozené růži. Mladosti mé jarý štěp přelomil jsi vpůli: a nic jsi mi po tu dobu neučinil k vůli. Stokrát jsem tě prosila, přimlouvala sladce, bys mi na čas, na kratičký, dovolil k mé matce. Stokrát jsem tě prosila v slzí toku mnohém, bych jí ještě naposledy mohla dáti sbohem! Stokrát jsem tě prosila, na kolena klekla: ale kůra srdce tvého ničím neobměkla! Nehněvej se, nehněvej, vodníku, můj pane! Anebo se rozhněvej, co díš, ať se stane. A chceš-li mne rybou míti, abych byla němá: učiň mne radš kamenem, jenž paměti nemá. Učiň mne radš kamenem bez mysli a citu, by mi věčně žel nebylo slunečního svitu!“ — „Rád bych, ženo, rád bych já věřil tvému slovu: ale rybka v šírém moři — kdo ji lapí znovu? Nezbraňoval bych ti já k matce tvojí chůze: ale liché mysli ženské obávám se tuze! Nuže — dovolím ti já, dovolím ti zdůli; však poroučím, ať mi věrně splníš moji vůli. Neobjímej matky své, ani duše jiné: sic pozemská tvoje láska s nezemskou se mine. Neobjímej nikoho z rána do večera: před klekáním pak se zase vrátíš do jezera. Od klekání do klekání dávám lhůtu tobě: avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě.“ #OzvěnyPoezie #Poezie #Báseň #ČeskáPoezie #Rock #Metal #SymphonicMetal #EpicMusic #Kytice #KarelJaromírErben #Erben #ČeskáPoezie #Balada