V roce 1986 hajný našel v tajze kolébku zavěšenou na smrku… Spalo v ní dítě, a byl to on sám!

Září 1986, Chabarovský kraj, Ulikanské lesnictví. Hajný Jegor Avdějevič Ryžov už šestadvacet let obchází místo, kde stávala jeho rodná vesnice Jelovka. Na kraji starého senoseče tam roste Velký smrk, pod který nikdy nevkročí. V noci na svatého Jana roku 1937 pod ním jeho matka pověsila kolébku se čtyřměsíčním Jegorkou. Kolébka zůstala prázdná a dítě se v ní objevilo až za svítání: teplé, vonící smůlou a mlékem, a nebrečelo. Matka do smrti říkala, že ho les vrátil, ale neví koho. V roce 1951 odešla na tentýž senoseč a už se nevrátila. Šestnáctého září 1986 uslyší hajný v úplném bezvětří pravidelné vrzání. Na smrku visí na tyči kolébka, sama se houpe a spí v ní dítě. Má na krku měděný křížek se zubem na rameni, stejný jako on, a u spánku stejné znaménko. Uvnitř kruhu kolem smrku je červenec, za jeho okrajem rok 1937. Z mlhy vyjde mladá žena s hráběmi a ptá se, proč má cizí muž křížek jejího syna. Přiletí major z Chabarovsku a vědec s přístroji. Stará žena z bývalé vesnice připomene pravidla: kolébku nezastavovat, na dětské jméno z lesa neodpovídat a dítě z kolébky nikdy nevyndávat. Mladý pomocník lesního ho přesto v dešti vyndá, aby nenastydlo. Ráno je dítě zpátky v kolébce a po pomocníkovi nezůstane ani záznam v kartotéce. A pak matka nabídne Ryžovovi to, po čem toužil celý život: stačí přenést dítě přes čáru. #tajga #SSSR #hajný #mystika #archivníhoror #strašidelnépříběhy #příběhynanoc Příběh je uměleckým dílem v žánru mystiky a archivního hororu; postavy, dokumenty, místa i události jsou smyšlené.