STALINGRAD: Definitivní dokument o zhroucení 6. armády (1942–1943)

Jak se mohlo stát, že armáda o více než 250 000 mužích přešla od dobytí téměř celého města k úplnému zmizení v jeho ruinách? Bitva o Stalingrad dosáhla svého rozhodujícího bodu v listopadu 1942, kdy operace Uran zasáhla slabé rumunské křídla chránící německou 6. armádu. To, co zpočátku vypadalo jako další sovětská ofenziva, se proměnilo v jeden z nejničivějších obkličovacích manévrů vojenské historie. Zatímco německé divize pokračovaly v bojích mezi zničenými továrnami, sklepy a ruinami na březích Volhy, obrovské sovětské obrněné formace postupovaly ze severu i jihu, aby kolem Stalingradu uzavřely gigantickou past. Uzavření obklíčení proměnilo útočnou operaci v zoufalý boj o přežití. Uvnitř kotle zůstala 6. armáda generála Friedrich Paulus uvězněna se statisíci vojáků, tisíci raněných, omezenými zásobami paliva a stále se zmenšujícími rezervami. Slib leteckého zásobování, který dal Hermann Göring, se rychle ukázal jako iluze, kterou nebylo možné udržet. Zatímco letiště Pitomnik a Gumrak představovala jediné spojení s okolním světem, příděly potravin se zmenšovaly, koně byli poráženi, aby nakrmili vojáky, a ranění se hromadili v očekávání evakuace, která jen zřídka přicházela. Současně odhalovaly spory mezi Paulusem, Seydlitzem, Mansteinem a Hitlerem vnitřní boj stejně intenzivní jako samotné střety na frontě: prorazit obklíčení, nebo zůstat ve Stalingradu. Každý ztracený den posiloval sovětský prstenec a snižoval šanci na únik. Poslední příležitost přišla s operací Wintergewitter, kdy síly Hermann Hoth postupovaly od Kotelnikova a dostaly se jen několik kilometrů od obklíčené armády. Hitlerovo odmítnutí povolit průlom však zničilo poslední naději na záchranu. Od ledna 1943 začala operace Kruh systematicky drtit německé pozice a rozdělila kotel na dva izolované sektory. Pád Pitomniku, hlad, vyčerpání a nedostatek munice urychlily konečný kolaps. Dne 31. ledna byl Paulus zajat v centru Stalingradu a 2. února složily poslední německé jednotky zbraně. Zničení 6. armády se stalo jednou z největších vojenských katastrof Německa a definitivním zlomovým bodem druhé světové války.